Mnoho lidí, zejména mladých lidí, má pocit, že se jim nic nemůže stát, zprávy o různých neštěstích vnímají jako něco, co se jich netýká a týkat nebude. Bylo by skvělé, kdyby to tak skutečně bylo. Bohužel statistiky vypovídají o něčem jiném a Česká republika například drží jeden neslavný primát, patříme v Evropě mezi státy s největším množstvím úrazů dětí, zejména v silniční dopravě.
Právě institut pojištění slouží jako ochrana před nepříznivými dopady náhodných událostí. Přesněji – jedná se o finanční kompenzaci škod, které vzniknou náhodnými událostmi. Tyto události mohou být způsobeny vlastní silou, jednáním jiných lidí nebo silami přírody. Pojištění tedy nemůže zabránit vzniku škod, zmírní však finanční ztráty, které bychom jinak utrpěli.
Podívejme se krátce ne tento nástroj v hrubých rysech. Pojištění se dělí na dva základní druhy – pojištění osob a pojištění majetku, přičemž v detailu rozebereme dnes pojištění osob.
Do pojištění osob patří úrazové produkty, které kryjí zejména riziko smrti úrazem a trvalých následků úrazu. K těmto základním rizikům je možné si připojistit celou řadu dalších rizik – denní dávku při pracovní neschopnosti, denní dávku při hospitalizaci z důvodu nemoci nebo úrazu, závažná onemocnění (rakovina, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční vyžadující chirurgický zákrok, cévní mozková příhoda, selhání ledvin, transplantace životně důležitých orgánů, slepota) apod. Úrazová pojištění jsou základním produktem pro osoby od dětského věku až po stáří. Rozdíly mezi klienty různého věku jsou jen ve volbě rizik a nastavení pojistných částek.
Dalším produktem pojištění osob je životní pojištění. Základními motivy sjednávání životního pojištění je finanční zabezpečení blízkých osob pro případ smrti nebo závažné zdravotní újmy pojištěného, může to však být i finanční zabezpečení vlastní osoby pojištěného, v případě dožití se konce pojištění. Druhy životního pojištění jsou: Pojištění pro případ smrti – pojistnou událostí je smrt pojištěného, pojištění pro případ dožití – pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným a pojištění smíšené (pojištění pro případ smrti nebo dožití) – pojistnou událostí je smrt pojištěného nebo dožití se sjednaného věku pojištěným
Na životní pojištění lze pohlížet také z hlediska, zda pojistný produkt obsahuje či neobsahuje tzv. rezervotvornou (spořivou) složku, životní pojištění se pak člení na rezervotvorné životní pojištění – bývá označováno jako kapitálové pojištění nebo investiční životní pojištění a nerezervotvorné životní pojištění – bývá označováno jako rizikové životní pojištění nebo také jako pojištění pro případ smrti
U rezervotvorných produktů je v případě ukončení pojistné doby vyplacena naakumulovaná finanční částka nebo je vyplácen dohodnutý důchod (renta). Jedná se pojištění, které může mít dobu trvání až do důchodového věku a naspořené peníze mohou být určeny jako základ financí na stáří. Pokud je doba pojištění nejméně 5 let a pojištěná osoba je na konci pojistné doby ve věku 60 a více let, může si z daňového základu odečítat ročně zaplacené pojistné až do částky 12 000 Kč. Na toto pojištění také může přispívat zaměstnavatel a jeho příspěvky jsou osvobozeny od daně.
U nerezervotvorných produktů se na konci pojistné doby žádné plnění nevyplácí, protože inkasované pojistné bylo průběžně spotřebováno na poskytovanou pojistnou ochranu. Jedná se levnější druh pojištění (nic se nespoří), který se využívá ke krytí dluhů (hypoték) nebo zajištění blízkých osob pro případ smrti pojištěné osoby.
